V osobním vlastnictví: dalekohled TAL-150P

        V dubnu minulého roku jsem se rozhodl ke koupi dalekohledu, vybíral jsem u velice milého a profesionálního pána, totiž pana Matouška (www.dalekohledy.cz). Po váhání, jestli refraktor nebo reflektor, jsem šáhl po ruském dalekohledu newtonovské konstrukce TAL-150P v setu s německou paralaktickou montáží N-EQ5.
        Ačkoliv se tomuto koníčku nedostává tolik času a ačkoliv jsem se dosud nenaučil poroučet větru dešti, pár zkušeností jsem nabyl a mohu říct, že dalekohled slouží dobře a poskytuje nádherný pohled do vesmíru. Pro představu: prstence Saturnu a Cassiniho dělení, mlhovina M42 v Orionu, galaxie M31 v Andromedě, Jupiterovy pásy a další nádherné scenérie.
       Samozřejmě, že větší a světelnější dalekohled vidí víc, ale co se týče TALa v jeho kategorii, jsem spokojen.

foto duben 2010 by jendall

        Následující popis je převzat z výše uvedených stránek pana Matouška.

        Zrcadlový dalekohled konstrukce Newton s průměrem hlavního parabolického zrcadla 150mm a ohniskovou vzdáleností 750mm (f/5) na montáži NEQ5. Dodává se se dvěma okuláry f=10m (zv. 75x) a f=25mm (zv.30x), barlowovou čočkou 2x (s dodanými okuláry zvětšení 150x a 60x). 2" výtah s redukcí na 1,25". Hledáček 8x50. Montáž NEQ5 je upevněna na ocelových, výškově nastavitelných trubkových nohách. Montáž má ovládače jemných pohybů v obou osách, je možné dokoupit elektrický pohon polární osy s ovládačem, eventuelně kompletní Go To. Montáž se dodává včetně polárního hledáčku. Celková hmotnost setu ca 22 kg. Výborný a stabilní dalekohled pro všeobecné pozorování oblohy.

Severoatlantická oscilace

        Severoatlantická oscilace (NAO) je klimatický jev působící v severní části Atlantského oceánu objevený sirem Gilbertem Walkerem v roce 1920. NAO ovlivňuje změnu klimatu Evropy včetně Středomoří, severního Atlantiku, severovýchodu Severní Ameriky a části Sibiře. V této oblasti však ovlivňují klima i ostatní klimatické systémy, hlavní vztah severoatlantické oscilace je s arktickou oscilací (AO), ale nelze zanedbat i globální vliv jižní oscilace (SO) a jejích souvisejících jevů El Niño (ENSO) a La Niña.
        Jev severoatlantského proudění je založen na rozdílu tlaků mezi oblastmi Azorské tlakové výše a Islandské tlakové níže. Nejvíce se projevuje při velkých rozdílech teplot severního Atlantiku a oblasti rovníku a to bývá v zimních měsících včetně sychravého listopadu a aprílového dubna. Z měření je patrné, že tento jev prochází přibližně osmiletou periodou změn směrů větrů a atmosférických tlaků, s čímž souvisejí průměrné teploty. Nyní se NAO nachází ve studenější fázi a příští horní kulminace teplé fáze by měla nastat přibližně roku 2014.
        NAO kromě teplot ovlivňuje i rozložení srážek a jejich úhrny. Celkové aktuální klima závisí na rozdílu atmosférického tlaku mezi oblastmi tlakové výše Azor a tlakové níže Islandu. Pokud je rozdíl tlaků minimální, jedná se o zápornou fázi, pokud je rozdíl tlaků vysoký, jedná se o kladnou fázi.
        Kladná fáze způsobuje silnější západní proudění a trasy cyklón jsou unášeny severněji, zejména nad střední a severní Evropu a dále na východ. V zimním období je na tuto oblast z Atlantského oceánu přinášeno vlhké a mírné klima, avšak Středomoří zůstává bez srážek. Suchá je i oblast východu Kanady a Grónska, zatímco na východě Spojených států převládá mírná a vlhčí zima se sněhovými bouřemi.
        Záporná fáze se vyznačuje slabším západním prouděním zapříčiněným menším tlakovým gradientem. Cyklóny putují jižněji směrem do Středomoří a to přináší pro tuto oblast vlhko a teplo. Pro střed a sever Evropy se začne uplatňovat Sibiřská tlaková výše a začnou do těchto míst vanout východní větry, které přinášejí suchou a mrazivou zimu. Na východním pobřeží Spojených států jsou značné sněhové srážky a Grónsko zažívá mírnou zimu.
        Severoatlantická oscilace spolu s Golfským proudem ovlivňují podmínky ve velké části severní polokoule. Pokud se v rámci globálního oteplování zpomalí proudění Golfského proudu, může to narušit rovnováhu mezi těmito systémy a zapříčinit dominový efekt změn klimatu severní polokoule. Bohužel zatím ne zcela chápeme všechna fakta a jakákoli snaha o zlepšení situace by mohla naopak uškodit.

Zdroje:

• http://gnosis9.net/oscilace.php
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantická_oscilace
• ATMOSFÉRICKÉ PROCESY (základy meteorologie a klimatologie) - Ing. Jana Soukupová – ČZU v Praze, 5. vyd.

Šedý filtr Baader, 1.25” ND=0.9 (T=12.5%)

        Zakoupil jsem si tento ztmavovací filtr na svého 150mm (f/5) Newtona v obchodě SUPRA Praha. Přišel jsem tam sice s tím, že si koupím dvojitý polarizák, ale nakonec jsem se nechal přemluvit :). Vyzkoušel jsem ho a určitě nelituji. Luna dva dny po úplňku mě neoslepila, tak jsem nadšený zkusil i Jupiter a byl jsem přemile překvapen, jak je krásný. Díky filtru jsem totiž viděl detailněji strukturu pásů, než když byla planeta přesvícená. Tohle sklíčko vřele doporučuji :).

Myšlenkové mapy

    Částečně navazuji na předchozí příspěvek Jak neztratit hlavu při řešení problémů s dalšími zkušenostmi a to právě s myšlenkovými mapami. Na internetu je k sehnání spousta informací, tudíž je zde nebudu popisovat, odkážu vás alespoň na wiki nebo na jeden seriál na portále abclinuxu.cz.

    Když mě na mindmapy upozornil bývalý kolega, začínal jsem zrovna dělat na novém problému, využil jsem tedy příležitosti a stáhnul freemind, což je software pro tvoření mentálních map. Můžete kreslit i na papír, ale kvůli doplňování informací a časté editaci obsahu mi připadá počítačová verze efektivnější. Freemind běží na platformě java a je lokalizovaný do češtiny.
    Teď k samotné práci. Vytvořením mapy, kam jsem zapsal veškeré požadavky, technologie, nejasnosti a znázornil postupy, jsem si udělal celkový pohled na věc. V téhle části mi přišla mapa velice výhodná. Při samotné práci jsem do mapy nahlížel jen občas, někdy aktualizoval obsah, zapsal otázky k zodpovězení nebo do ní jen tupě hleděl a doufal, že se něco stane:) Nějak nedokážu objektivně vyjádřit, jestli měla mapa v téhle fázi nějaký význam - možná nějaký podprahový.
    Závěrem bych chtěl poukázat na fakt, že to byla moje první práce s myšlenkovou mapou a ještě úplně nevím, jak na to. Celkově mi přijde tento nástroj užitečný, hlavně na začátku, kdy si spoustu věcí uvědomíte a získáte všeobecný pojem. Za mojí osobu můžu říct, že budu i nadále zkoumat potenciál tohoto nástroje :).

Jak neztratit hlavu při řešení problémů

     Řešení velkých a komplexních úkolů není často snadná cesta. Ať se jedná o celý projekt nebo úkol realizující část, častokrát se do problematiky tak zamotáme, že nevíme kudy kam. Nemůže za to bludný kámen ani zlý rarach, který nás svede na špatnou cestu. Býváme to my, kdo se nechá příliš unést podrobnostmi a ztratí tak přehled nad tím, co vlastně dělá. Pokud tento stav zamotanosti identifikujeme včas, lze s tím pracovat, aniž bychom zbytečně ztráceli man-days a ušetřili si tak nepříjemné chvíle, kdy nám stojí projekťák za zády a ptá se, kdy že to už bude hotové.
    Úspěch tkví v tom, že si problém na začátku rozdělíme na úkoly a podúkoly. Tuto "osnovu" však budeme po celou dobu vývoje udržovat v aktuálním stavu, především se jedná o další rozdrobení podúkolů vedoucí k atomizaci celkového problému. Nyní se můžeme pustit do samotného vývoje. Budeme postupně řešit body osnovy a kdykoliv se ztratíme, koukneme o úroveň výš, případně o tolik úrovní kolik bude potřeba, abychom se zorientovali nad tím, jaký vůbec má smysl naše počínání. Mozek toto dělá do určité míry sám, ale pokud něco řešíte měsíc, je opravdu lepší si napsat osnovu a udržovat mysl v tom, co právě děláte.