V jednom zářijovém víkendu léta páně 2013 jsme s přáteli navštívili Dachstein s vizí, že zdoláme tři tamní ferraty (Anna, Johann, Shulter). Kvůli špatnému počasí jsme výpravu odložili až na neděli. Lezli jsme pouze na Shultera a zapadané jištění sněhem a ledem nás v půlce zastavilo... takže jsme slezli opět bez vyvrcholení :/ Přesto jsme si to užili :)

Příkládám ještě fotogalerii od Jendy: www.jpetrik.net.

Strašilky Parapachymorpha zomproi

        Už to bude skoro rok, co krmím několik krků na víc. Z šesti nymf druhu Parapachymorpha zomproi, které jsem zakoupil na entomologické burze, se mi povedlo vychovat něco kolem padesátky jedinců. Nejdříve to ale vypadalo dosti žalostně.
        Strašilkám jsem se snažil vnutit do jídelníčku břečťan, což mi s grácií odmítaly, a když už vypadaly na umření, běžel jsem v noci pro ostružiník do lesa. Prvních pár týdnů to vypadalo harmonicky, dokud se jedna ze slečen, měl jsem tři páry, špatně nesvlékla a nezůstaly jí jen tři nohy. Nejspíš umřela hlady. Stejným způsobem zahynul ještě jeden sameček, to byla zatím poslední tragédie tohoto druhu.

nymfa

        Z nymf se staly imága a strašilky začly klást vajíčka. Po třech měsících po prvním objevení vajíčka vzrůstala netrpělivost, jestli se něco vyklube nebo ne. Pár týdnů se nic nedělo a mě začalo vrtat hlavou, jestli dělám všechno dobře. Vajíčka byla umístěna v krabičce od zápalek vystlané ubrouskem, aby se dala dobře pozorovat, občas byla vlhčena (to nezní moc sofistikovaně, co? :)).
        Zkusil jsem vyrobit líheň z krabičky na jídlo, na dně je nasypaný písek (tak 5cm vrstva), na tom položený tenký molitan, na kterém jsou vajíčka, a přikryté dámskou punčochou :). Molitan je tam kvůli tomu, aby z vlhkého písku nechytla vajíčka plíseň. No a pak už jen kropit a kropit. Buď to byla shoda náhod a nebo to opravdu pomohlo, nymfy se začaly líhnout jedna za druhou.
        Vajíčka už od podzimu nenechávám vylíhnout. Sbírám je a dávám do mrazáku sterilizovat (doporučený postup). Stejně se mi to trochu, co se počtu týče, vymklo z rukou :). Kdyby někdo měl zájem, mohu tento druh distribuovat.

nymfa při svleku

        Jako zdroj informací doporučuji server www.strasilky.cz.

Severoatlantická oscilace

        Severoatlantická oscilace (NAO) je klimatický jev působící v severní části Atlantského oceánu objevený sirem Gilbertem Walkerem v roce 1920. NAO ovlivňuje změnu klimatu Evropy včetně Středomoří, severního Atlantiku, severovýchodu Severní Ameriky a části Sibiře. V této oblasti však ovlivňují klima i ostatní klimatické systémy, hlavní vztah severoatlantické oscilace je s arktickou oscilací (AO), ale nelze zanedbat i globální vliv jižní oscilace (SO) a jejích souvisejících jevů El Niño (ENSO) a La Niña.
        Jev severoatlantského proudění je založen na rozdílu tlaků mezi oblastmi Azorské tlakové výše a Islandské tlakové níže. Nejvíce se projevuje při velkých rozdílech teplot severního Atlantiku a oblasti rovníku a to bývá v zimních měsících včetně sychravého listopadu a aprílového dubna. Z měření je patrné, že tento jev prochází přibližně osmiletou periodou změn směrů větrů a atmosférických tlaků, s čímž souvisejí průměrné teploty. Nyní se NAO nachází ve studenější fázi a příští horní kulminace teplé fáze by měla nastat přibližně roku 2014.
        NAO kromě teplot ovlivňuje i rozložení srážek a jejich úhrny. Celkové aktuální klima závisí na rozdílu atmosférického tlaku mezi oblastmi tlakové výše Azor a tlakové níže Islandu. Pokud je rozdíl tlaků minimální, jedná se o zápornou fázi, pokud je rozdíl tlaků vysoký, jedná se o kladnou fázi.
        Kladná fáze způsobuje silnější západní proudění a trasy cyklón jsou unášeny severněji, zejména nad střední a severní Evropu a dále na východ. V zimním období je na tuto oblast z Atlantského oceánu přinášeno vlhké a mírné klima, avšak Středomoří zůstává bez srážek. Suchá je i oblast východu Kanady a Grónska, zatímco na východě Spojených států převládá mírná a vlhčí zima se sněhovými bouřemi.
        Záporná fáze se vyznačuje slabším západním prouděním zapříčiněným menším tlakovým gradientem. Cyklóny putují jižněji směrem do Středomoří a to přináší pro tuto oblast vlhko a teplo. Pro střed a sever Evropy se začne uplatňovat Sibiřská tlaková výše a začnou do těchto míst vanout východní větry, které přinášejí suchou a mrazivou zimu. Na východním pobřeží Spojených států jsou značné sněhové srážky a Grónsko zažívá mírnou zimu.
        Severoatlantická oscilace spolu s Golfským proudem ovlivňují podmínky ve velké části severní polokoule. Pokud se v rámci globálního oteplování zpomalí proudění Golfského proudu, může to narušit rovnováhu mezi těmito systémy a zapříčinit dominový efekt změn klimatu severní polokoule. Bohužel zatím ne zcela chápeme všechna fakta a jakákoli snaha o zlepšení situace by mohla naopak uškodit.

Zdroje:

• http://gnosis9.net/oscilace.php
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantická_oscilace
• ATMOSFÉRICKÉ PROCESY (základy meteorologie a klimatologie) - Ing. Jana Soukupová – ČZU v Praze, 5. vyd.