Myšlenkové mapy

    Částečně navazuji na předchozí příspěvek Jak neztratit hlavu při řešení problémů s dalšími zkušenostmi a to právě s myšlenkovými mapami. Na internetu je k sehnání spousta informací, tudíž je zde nebudu popisovat, odkážu vás alespoň na wiki nebo na jeden seriál na portále abclinuxu.cz.

    Když mě na mindmapy upozornil bývalý kolega, začínal jsem zrovna dělat na novém problému, využil jsem tedy příležitosti a stáhnul freemind, což je software pro tvoření mentálních map. Můžete kreslit i na papír, ale kvůli doplňování informací a časté editaci obsahu mi připadá počítačová verze efektivnější. Freemind běží na platformě java a je lokalizovaný do češtiny.
    Teď k samotné práci. Vytvořením mapy, kam jsem zapsal veškeré požadavky, technologie, nejasnosti a znázornil postupy, jsem si udělal celkový pohled na věc. V téhle části mi přišla mapa velice výhodná. Při samotné práci jsem do mapy nahlížel jen občas, někdy aktualizoval obsah, zapsal otázky k zodpovězení nebo do ní jen tupě hleděl a doufal, že se něco stane:) Nějak nedokážu objektivně vyjádřit, jestli měla mapa v téhle fázi nějaký význam - možná nějaký podprahový.
    Závěrem bych chtěl poukázat na fakt, že to byla moje první práce s myšlenkovou mapou a ještě úplně nevím, jak na to. Celkově mi přijde tento nástroj užitečný, hlavně na začátku, kdy si spoustu věcí uvědomíte a získáte všeobecný pojem. Za mojí osobu můžu říct, že budu i nadále zkoumat potenciál tohoto nástroje :).

Jak neztratit hlavu při řešení problémů

     Řešení velkých a komplexních úkolů není často snadná cesta. Ať se jedná o celý projekt nebo úkol realizující část, častokrát se do problematiky tak zamotáme, že nevíme kudy kam. Nemůže za to bludný kámen ani zlý rarach, který nás svede na špatnou cestu. Býváme to my, kdo se nechá příliš unést podrobnostmi a ztratí tak přehled nad tím, co vlastně dělá. Pokud tento stav zamotanosti identifikujeme včas, lze s tím pracovat, aniž bychom zbytečně ztráceli man-days a ušetřili si tak nepříjemné chvíle, kdy nám stojí projekťák za zády a ptá se, kdy že to už bude hotové.
    Úspěch tkví v tom, že si problém na začátku rozdělíme na úkoly a podúkoly. Tuto "osnovu" však budeme po celou dobu vývoje udržovat v aktuálním stavu, především se jedná o další rozdrobení podúkolů vedoucí k atomizaci celkového problému. Nyní se můžeme pustit do samotného vývoje. Budeme postupně řešit body osnovy a kdykoliv se ztratíme, koukneme o úroveň výš, případně o tolik úrovní kolik bude potřeba, abychom se zorientovali nad tím, jaký vůbec má smysl naše počínání. Mozek toto dělá do určité míry sám, ale pokud něco řešíte měsíc, je opravdu lepší si napsat osnovu a udržovat mysl v tom, co právě děláte.